Reakce na článek P. Macha na Neviditelném psu
Aneb také nesouhlasím s LS, ale z jiných důvodů
Vždycky se cítím hloupě, když jsem pro svůj nesouhlas s Lisabonskou smlouvou řazen do stejného stáda jako Petr Mach (viz zde), kterému na LS vadí věci, které nejsou podstatné, či v horším případě nesmyslně blábolí.
Například ústavu lze měnit a doplňovat. Každá změna či doplnění pak mají stejnou právní sílu jako ústava samotná. V případě rozporu zákonů se pak obvykle uplatňuje interpretační zásada „lex posterior derogat priori“ (pozdější zákon ruší dřívější), případně „lex specialis derogat lex generalis“ (speciální zákon ruší zákon obecný).
Argumentování českou suverenitou mi pak připadá jako když se dohadují dva kuplíři, kdo má větší právo „pást české občany“. Neznám osobně žádnou prostitutku, abych se jí zeptal, zda by dala přednost bruselskému pasákovi před pasákem z Prahy, nicméně bych se jí ani moc nedivil, kdyby dala přednost tomu z Bruselu – je takový uhlazenější, prostitutka toho o něm moc neví, ale ta naděje, že bude lepší než ten stávající pražský….
Nevadí tedy zřejmě, že občan je sprostě dojen a je mu určováno jak má žít, důležité zřejmě je, že se tak děje jen mezi námi, co jsme „z tý český mámy“.
Kopání do kvality Ústavního soudu je zcela zbytečné. Předsedá mu člověk, který si v debatě o „sedminásobku“ (pamatujete, jak Federální shromáždění blahé paměti chtělo určit, za kolik měsíčních nájemných má nájemce obecního bytu „právo“ byt koupit?) na námitku, že stát nemůže obcím určovat, komu a za kolik mají prodat svůj majetek, pomohl pro mě památnou větou „My (=stát, pan Rychetský byl, tuším, místopředsedou pro legislativu) jsme jim ty byty dali, my jim je můžeme zase vzít“.
Technicistní snaha dobrat se „správného“ systému přetahování se mezi Bruselem a státy EU je samozřejmě možná, snaha moci do Bruselu co nejvíce „kopat“ i po LS jistě potěší každého, kdo zastává zásadu „Čechy Čechům“ (nory Norům a řeky Řekům), nicméně jde o vymítání čerta ďáblem. Strašení Evropským žalobcem a jeho stíháním našich občanů je pak přesně to, co by mi na LS vadilo snad nejmíň (pozor, můžeme být vyrváni z dobrých rukou našich kvalitních vyšetřovatelů, státních zástupců a excelentních soudců!).
V čem lze s panem Machem souhlasit je to, že podstatný je obsah. Neměl by to však být obsah vztahu Brusel vůči jednotlivým státům, ale vztahu občana vůči státu (ať už ho prezentuje dnešní stát či Brusel).
Ne, nechci většinové hlasování o energetice a společnou azylovou politiku. Nechci totiž žádné hlasování o energetice. Ne, nechci, aby mi kdokoliv uloupil mé peníze, ať to je stát či Brusel, a použil 90 procent z nich na pohodový život politiků a zbytečných úředníků, případně na věci, do kterých nemá strkat nos. Těžko vyjmenovat vše….
Ne, nechci, aby mi kdokoliv předepisoval, jak musím žít (nad rámec toho, aby moje práva a svobody nezasahovaly do analogických práv a svobod jiných), a peníze co mi ukradl používal dle své úvahy v „můj prospěch“.
A je mi úplně jedno, jestli sedí v Bruselu nebo v Praze.